O nemocnici

10.8.2015

Osmiletá Veronika z Valašského Meziříčí trpí vzácným onemocněním – extrémní lomivostí kostí, kvůli kterému mohla až do teď o chůzi na vlastních nohou pouze snít. Díky unikátní operaci, kterou dívka podstoupila loni na ortopedickém oddělení Nemocnice Přerov, která je členem skupiny AGEL, dnes Veronika trénuje pod vedením fyzioterapeutů Nemocnice Valašské Meziříčí a své maminky první samostatné krůčky.

„Když srovnáme stav Veroniky před operací a nyní, je patrný obrovský posun. Málokdo by tehdy odhadoval, že tak brzy bude Veronika chodit na vlastních nohou, i když zatím s oporou dětských berliček,“ uvádí fyzioterapeut Mgr. Zbyněk Stanečka, který zná dívku již od raného dětství, kdy se ještě coby batole stala pacientkou valašskomeziříčské rehabilitace. Kvůli vzácnému onemocnění znamenal pro Veroniku jakýkoliv nešetrný pohyb zlomeninu, celkem jich prodělala dívka za svůj život okolo dvaceti. „Než došlo ke zpevnění kostí pomocí operačního zákroku v Nemocnici Přerov, využívali jsme v terapii především koncept reflexní lokomoce dle Vojty s cílem udržet svalový tonus,“ popsal Mgr. Stanečka. 

V loňském roce dívenka absolvovala hned tři unikátní ortopedické operace v Nemocnici Přerov, díky kterým došlo ke zpevnění kostí dolních končetin. Přerovští ortopedové tehdy malé Veronice jako vůbec prvnímu pacientovi v České republice do nožiček voperovali speciální teleskopické hřeby Fassier-Duval, které s dívkou společně v těle „porostou“. Po náročných zákrocích přišla na řadu pravidelná rehabilitace, a to nejen pod dohledem fyzioterapeutů rehabilitačního oddělení Nemocnice Valašské Meziříčí, ale také doma pod dohledem rodičů. „Po operacích jsme se zaměřili na ošetření jizev, kterých má Veronika na nožičkách několik. Dále jsme se zaměřili na koordinační cviky. Rodiče Verunky máji můj velký obdiv, protože je patrné, že doma s Verčou pravidelně poctivě cvičí. I díky tomu dnes děvče dosahuje tak výborných výsledků,“ doplnil Mgr. Zbyněk Stanečka.

Největšího pokroku dosáhla malá Veronika letos na jaře, kdy strávila čtyři týdny v lázních. „V lázních byly rehabilitace opravdu intenzivní, a tak jsme se dostali i k chodítku a poté i čtyřbodovým berličkám, se kterými začala dělat první kroky,“ uvedla paní Iveta Hambálková, maminka děvčátka. V současné době Verunka pod dohledem valašskomeziříčských fyzioterapeutů nejvíce pracuje na nácviku chůze o berličkách a i nadále pracuje na posílení oslabených svalů, na protahování zkrácených svalů a provádí stabilizační cvičení. „Doma cvičíme každý den, i s balónem. Největší odměnou mi jsou pokroky, které dcerka dělá. Už je dokonce schopná sama jezdit i na trojkolce, což je úleva i pro mne, protože do teď jsme se všude dopravovali jen za pomocí kočárku,“ doplnila maminka.