O nemocnici

17.2.2016

Více než čtyři roky trápily osmdesátiletou Růženu z Valašské Bystřice komplikované otevřené rány po celém těle způsobené jedním malým vředem na břiše. Když nezabíraly žádné osvědčené metody léčby ran, paní Růžena už ztrácela naději a smiřovala se s nejhorším scénářem. Pomohla až speciální léčba vlhkého hojení nasazená převazovou sestrou Nemocnice Valašské Meziříčí, která doslova zachránila pacientce život.

„Paní Růžena k nám do nemocnice přišla s jedním malým vřídkem na břiše, který se měl běžně léčit. Tehdy ještě nikdo netušil, do jakých rozměrů se onemocnění rozvine. I když pacientka neměla příznaky a ani stěry nenasvědčovaly infekci, pomocí kultivací jsme po několika týdnech odhalili přítomnost hemolitické streptkokokové infekce v ráně,“ vzpomíná převazová sestra Kateřina Palinčáková z Nemocnice Valašské Meziříčí, která se úzce specializuje na léčbu ran, na počátek dlouhého příběhu seniorky z nedaleké Valašské Bystřice.

Paní Růženě se z jednoho vřídku rány rychle rozšířily po celém břiše a také dále na stehno a bérce. Obrovské rány, které zasahovaly i svalstvo, způsobovaly nesnesitelné bolesti. Metoda léčby první volby – plastika kožních štěpů ze stehna, která se u těchto potíží používá, sice chvíli kůži paní Růženy pomohla, ale kvůli infikaci původních ran streptokokem se štěpy neuchytily a po čase odpadly. „Měla jsem velké, ukrutné bolesti, hlavně při převazech. Dvakrát jsem byla po měsíci hospitalizovaná dokonce na jednotce intenzivní péče. Tam, když probíhaly pravidelné převazy, mě museli uspávat, abych to vydržela. Byla jsem už opravdu na pokraji svých fyzických a psychických sil. Převazové sestře paní Palinčákové vděčím opravdu za strašně moc, ta mi pomohla nejvíce,“ říká o své dlouhé léčbě pacientka a neskrývá svou ryzí vděčnost Kateřině Palinčákové.

Paní Růžena musela být několikrát dlouhodobě hospitalizovaná a dostala se až do kritického septického stavu, kdy byla již v ohrožení života. Nutné u ní bylo zavést také umělou výživu, která také podporuje hojení ran. Seniorka už byla naprosto vysílená.

Zdravotní stav navíc komplikovala artróza, kterou paní Růžena trpí a kterou léčí kortikoidy. Tyto léky pomáhají pří léčbě systémového onemocnění, kterým revmatická artróza je, ale také mají spoustu vedlejších účinků, mezi něž se řadí například i to, že zkreslují zánětlivé fáze akutní infekce, mezi které infekce beta hemolitickým streptkokem mohla patřit. Kortokoidy mohou také mít kožní projevy jako je pergamenová kůže a zdlouhavé hojení ran, které se na kůži vyskytují.

„Byli jsme zoufalí, ale nehodlali jsme se vzdát. Rozhodla jsem se proto zkusit méně tradiční metodu vlhkého hojení, která je šetrnější. Převazy není nutné provádět tak často a léčba spočívá v aplikaci speciálních vlhčených silikonových polštářků. Rány byly tak rozsáhlé, že jsme aplikaci vlhkého krytí prováděli v celkové anestézii, pod dohledem anesteziologa,“ popisuje Kateřina Palinčáková s tím, že rány se začaly s novou léčbou pomalu zlepšovat a převazy se staly pro seniorku snesitelnými. Zpočátku hojení probíhalo dokonce překvapivě rychle. Postupně se zahojilo celé břicho a seniorka tak mohla zpět domů.

Stehno s další otevřenou ranou na bérci se hojilo další dlouhé měsíce, kdy paní Růžena byla již v ambulantní péči a veškeré převazy probíhaly pouze s asistencí převazové sestry Kateřiny Palinčákové. Pacientka však důsledně dodržovala všechny pokyny převazové sestry, a tak se jí podařilo zbavit i této rány. Mezi návštěvami specializované ambulance pro léčbu chronických ran, si pacientka prováděla převazy sama, nebo za asistence rodiny.

Paní Růžena trpěla infekcí bakterie Streptococcus pyogenes, která je mimo jiné také původcem spálové angíny nebo tzv. „růže“. Tyto bakterie produkují toxiny, které „požíraji“ lidskou tkáň, proto jsou někdy označovány jako masožravé. Bakterie se nejčastěji projevuje puchýřky, vřídky, gangrénou, nekrózou a způsobuje až rozpad kožní tkáně. Dalšími příznaky jsou běžná horečka, nevolnost a zvracení. „Jedná se o velmi nebezpečné onemocnění, proto nedoporučuji jej podceňovat. Každý, koho trápí dlouho nehojící se rány nebo kdo pečuje o seniory s těmito potížemi, by měl navštívit odborného lékaře a potíže co nejdříve řešit,“ uzavírá Kateřina Palinčáková, která ročně pečuje o mnoho pacientů s  nehojícími ranami.

V Nemocnici Valašské Meziříčí funguje ambulance pro léčbu ran v rámci chirurgické ambulance. Ordinační doba je ve čtvrtek od 13:30 do 17:00 hodin a dále dle objednaných pacientů. Telefonní kontakt je 571 758 343. Ideální je pro klienty doporučení praktického lékaře, ale pacienti, kteří jsou propuštěni již z nemocnice, mohou přijít po objednání kdykoliv. Ambulance vybavuje pacienty speciálním krytím na léčbu chronických ran.