O nemocnici

19.5.2016

Aki nechodí v bílém, ani nemá zdravotnické vzdělání, přesto již třetím rokem pomáhá lepšit zdravotní stav pacientů v Nemocnici Valašské Meziříčí, která patří do skupiny AGEL. Aki je fenka howardského psa a za pacienty oddělení následné péče nemocnice dochází společně s canisterapeutkou Blankou Hašovou.

Na odděleních následné péče Nemocnice Valašské Meziříčí se doléčují pacienti se širokým spektrem diagnóz, od interních, neurologických, až po chirurgické, či traumatologické. Přicházejí zde i pacienti s nádorovými procesy. „Na odděleních máme pravidelně přes 70 pacientů, především se jedná o starší lidi, nejčastěji po mozkových příhodách nebo zlomeninách krčku. S pejskem se pravidelně setkávají téměř všichni pacienti,“ říká staniční sestra oddělení následné péče Petra Žákovská.

Canisterapeutka Blanka Hašová a její čtyřletá fenka Aki chodí na oddělení dvakrát měsíčně a stráví zde vždy s pacienty jednu až dvě hodiny. Buď navštíví vybrané pacienty přímo u lůžka, nebo se koná skupinová terapie. „Každá návštěva je individuální. Někteří pacienti potřebují rozveselit, u některých potřebujeme, aby cíleně zapojili svůj pohybový aparát,“ uvádí canisterapeutka Blanka Hašová.

Nemocnice Valašské Meziříčí začala využívat canisterapii s cílem zpříjemnit pobyt dlouhodobě hospitalizovaným pacientům, kterým prospívá jak kontakt se psem, tak jeho teplo. Pes dále rozvíjí jejich pohybové dovednosti. Už jen svou přítomností dokáže čtyřnohý léčitel vyvolat dobrou náladu a příjemnou atmosféru. Pacienti si psa hladí, mazlí se s ním, krmí ho či češou. Pacienti se na pejska vždycky velmi těší.

O tom, že je pomoc Aki účinná, svědčí i příklad ženy, která začala po dlouhé době znovu mluvit, nebo i to, že jeden z pacientů, který nechtěl vůbec vstávat z lůžka, si pejska oblíbil natolik, že začal netrpělivě pokaždé čekat na jeho příchod. „Hlavně pro starší lidi, kteří měli nebo mají doma svého čtyřnohého miláčka celý život, je pravidelná docházka psů obrovským impulzem. Někteří pacienti mají u sebe fotky svých pejsků, takže víme, že návštěva Aki jim pomůže – probere je, rozveselí, a mají motivaci na sobě pracovat. Těší se, že pejsek opět přijde,“ přiznala Petra Žákovská s tím, že někteří pacienti se chtějí s Aki i vyfotit, aby měli památku.