O nemocnici

15.5.2023

Všeobecná sestra Irena Zátorská pracuje v nemocnici AGEL Valašské Meziříčí již od roku 1985, letos tedy 38 let. Během této doby se na pracovištích, kde působila, vystřídaly desítky spolupracovníků. Její začátky jsou spjaté s dětským oddělením, následně s lůžkovým chirurgickým oddělením a posledních 35 let s chirurgickou ambulancí, kde pracuje doposud. Jak sestra Irena vnímá posun v inovaci léčby oproti jejím začátkům? Co pro ní bylo překvapením v rámci diagnostiky v léčbě a usnadnění práce nebo jak vnímá svou současnou práci všeobecné sestry příjmové ambulance?

Zdravotní sestrou jsem se chtěla stát od malička, už od útlého dětství, říká na úvod našeho povídání všeobecná sestra Irena Zátorská, která dodává, že stejně jako ona, se stala zdravotní sestřičkou i její starší sestra Marie. Nastupovala jsem na pracoviště za primáře Březiny, který ještě donedávna pracoval na zdejší chirurgické ambulanci, vzpomíná na své začátky sestra Irena.  Pokud bych však měla srovnávat dobu při svém nástupu, dobu následnou a dobu současnou, tak je pro zdravotnický personál větší administrativní zátěž. To však jde v ruku v ruce s platnou legislativou, takže se tímto chrání obě strany, jak pacient, tak i personál, ví o nutnosti sepisování „papírů“ sestra Irena Zátorská.  

Nyní již s úsměvem vzpomíná na dobu před několika desítkami let zpět, kdy nedílnou součástí její práce byl psací stroj. Dnes již se přechází postupně do elektronické podoby, setra musí zvládat práci na počítači a s nemocničním systémem v jakémkoliv věku. Za svůj profesní život stihla všeobecná sestra Irena Zátorská ošetřit desetitisíce pacientů. To číslo nemohu spočítat, denně jen naší chirurgickou ambulancí mimo službu projde kolem stovky pacientů s různými druhy zdravotních problémů. Většinou se jedná tržné rány s nutností šití, bolesti břicha, zlomeniny končetin, zhmožděniny, otřesy mozku. Škála pacientů a jejich potíží je opravdu různorodá, dodává sestra Irena Zátorská.  Nedílnou součástí práce je také spolupráce s rychlou záchrannou službou, která vozí pacienty právě na zdejší chirurgický příjem. I diagnostika a léčba pacientů se výrazně posunula dopředu. Metody vyšetření jakou jsou CT, nebo magnetická rezonance jsou výrazným pomocníkem k léčbě pacientů. To mě, jako sestru, která nastupovala před téměř 40 lety, ani nenapadlo, že by někdy mohly být tyto typy vyšetření včetně rozšíření portfolia operačních zákroků. To, co jsou dnes lékaři schopni operovat je až neskutečné.  I třeba digitalizace rentgenových snímků je velmi přínosná. Dříve pacient čekal dlouhé minuty, než se snímky vyvolaly, aby jej následně lékař dostal do ruky a teprve z něj rozpoznával možné potíže. Dnes je možné vše krásně na počítači vidět bez nutnosti snímek naklánět z různých úhlů, říká přesvědčivě sestra Irena Zátorská.

 Jak ale sama vnímá v posledních letech nedostatek zdravotnického personálu? Když jsem navštěvovala zdravotní školu, žádnou z nás nenapadlo, že bychom po ukončení maturity nastoupily do jiného oboru. Všechny jsme chtěly být zdravotními sestřičkami. Dnes je situace odlišná, sester je žalostně málo a mnohdy i po škole končí u jiných profesí, což je výrazná škoda. I dnešním studentkám na praxi říkám, že právě tato práce má vždy budoucnost a je to jistota práce v nejisté době, říká sestra Irena.

Práce na ambulanci, kde pracuje již téměř čtyři dekády, však obnáší směnný provoz, jak se s touto situací vypořádala? Nikdy mně směny nevadily, naopak, říká odhodlaně Irena Zátorská. I přesto, že jako sestra musí znát vnitřní dokumenty, směrnice, standardy, ji práce pořád baví a přestože v letošním roce odchází do penze, tak by i ráda nadále vypomáhala na ambulanci. Ano, pokud to půjde, ráda bych zde pokračovala i nadále, říká rozhodně sestra Irena, která dodává, že celý kolektiv na chirurgické ambulanci je skvělý a dokáže si navzájem vyjít vstříc a s čímkoliv pomoci. Mezi největší záliby v mimopracovním čase patří její pes, kterému věnuje veškerý svůj volný čas.