O nemocnici

13.9.2023

Diplomovaná zdravotnická záchranářka Vendula Pořická pracuje na anesteziologicko-resuscitačním oddělení Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí jako zdravotnický záchranář. Kromě svých volnočasových aktivit, které taktéž mnohdy tráví zdravotnickým dozorem u sportovních závodů, se od začátku tohoto roku věnuje edukační činnosti žáků základních a středních škol s názvem „Neboj se pomoci“, jehož žadatelem u Ministerstva zdravotnictví ČR je Vzdělávací a výzkumný institut AGEL.

Můžete nám říci, co obnáší samotná edukace žáků, které se svými kolegyněmi navštěvujete? Máte nějaký plán od Ministerstva zdravotnictví, kterého se musíte držet?

Jde o projekt zaměřený na laickou první pomoc u žáků do 18 let. Snažíme se jim ukázat, že první pomoc není nic složitého, a že to zvládne opravdu každý. Spolu s Kateřinou Koníčkovou se snažíme žákům předat naše zkušenosti z první pomoci. Všechny edukační skupiny máme stejnou osnovu, které se držíme. Jde o školení jak „prvňáčků“ tak i dospívajících, takže k tomu musíme uzpůsobit pouze formu vysvětlování.

Jak dlouho samotné školení trvá? Je rozděleno na teoretickou a praktickou část?

Samotné školení trvá cca 2 vyučovací hodiny. Samozřejmě nelze předat všechny informace, které my máme, ale snažíme se dětem předat co nejvíce zkušeností a praktických rad. S Katkou jsme si to rozdělily na kratší teoretickou část a delší praktickou. Samy nemáme rády sedět a jen poslouchat teorii. Zvolily jsme takový přístup, protože máme za to, že prakticky se člověk více naučí a hlavně si to zapamatuje. Děti to více baví a my máme radost z toho, když vidíme úsměv a zájem u všech dětí, ale i učitelů.

Je školení žáků zakončeno nějakým testováním v rámci získání znalostí?

Žádný test pro děti nemáme. Na konci každého školení si projdeme všechno znovu a doptáváme se základními otázkami. Děti jsou velmi chytré, a proto většinou odpovídají bleskově se správnou odpovědí.

Máte nějaký časový harmonogram, kolik žáků a škol musíte navštívit s projektem „Neboj se pomoci“?

Jde o projekt, který trvá celý rok 2023. Za tuto dobu máme stanoveno proškolit nejméně 500 dětí ve Zlínském a Olomouckém kraji.

Využíváte při edukaci žáků i vaše zkušenosti z praxe v nemocnici v rámci kazuistik?

Jasně. Bez zkušeností by to asi ani nešlo. Pokud dětem/dospívajícím řeknete nějakou zajímavou historku nebo kazuistiku, hned je to více zajímá a máte u nich vyhráno. Další minuty jsou totiž bez vyrušování :)

Na co se nejčastěji žáci ptají? Je něco, na co nejvíce odpovídáte v rámci jednotlivých návštěv tříd?

Nejčastější otázky jsou ohledně nepřímé srdeční masáže a transportu zraněného. Dále taky ohledně naší práce a proč takovou práci vůbec děláme.

Je těžké udržet pozornost dětí po celou dobu edukace, nebo je to pro ně tak zajímavé téma, že tyto myšlenky vůbec nevnímáte?

U dětí je velmi těžké si získat pozornost. V dnešní době má každé dítě mobil nebo notebook i v hodině. Pokud děti ví, že se nebudou učit, tak hned „zvlčí“. S Katkou jsme ale takové povahy, které si umí sjednat pořádek a klid. Stačí jim to podat zábavnou formou a je vyhráno.

Používáte při samotném školení jak obrazový materiál, tak i figurínu, u které si děti cvičí nepřímou masáž srdce? Baví je to?

Máme vytvořenou prezentaci, podle které se řídíme. V praktické části se zaměřujeme na procvičení obvazové techniky, stavění krvácení, polohování do stabilizované polohy, nejčastější příznaky různých onemocnění a v neposlední řadě i nepřímou srdeční masáží. Na vše máme potřebné vybavení. Díky tomu si mohou děti vyzkoušet jak nepřímou srdeční masáž u dospělého tak i u dítěte. U praktické části je vždy pořádná zábava a děti to baví. Taky po skončení praktické části je problém je uklidnit.

Máte za sebou již několik návštěv na základních školách, jak samotní nejmenší studenti berou vaši návštěvu a předávání důležitých informací, které mohou ostatním zachránit život?

Z těch nejmenších jde vidět, že je to zajímá a poslouchají každé vaše slovo. Podle učitelů jsme pro ně nějakým vzorem a autoritou. Naopak u dospívajících jsme někdy k smíchu. Berou to více na lehkou váhu. Já razím úvahu, že malé dítě dokáže podat laickou první pomoc lépe jak nejeden dospělý.