O nemocnici

6.3.2026

Všeobecná sestra na oddělení intermediární péče, sestra v rámci paliativní ambulance, členka týmu psychosociální podpory a pomoci rodinám nemocných pacientů. Navíc matka svých 8 dětí. To vše je sestřička Marie Chudá, DiS., která je inspirací nejen pro své kolegyně a kolegy v Nemocnici AGEL Valašské Meziříčí, ale taktéž pro všechny pacienty, kterým poskytuje odbornou nelékařskou péči.

Proč se však rozhodla studovat zdravotní školu a pomáhat druhým? „Na střední škole jsme jako žákyně chodily na praxe do různých sociálních zařízení i do nemocnice a já si postupně uvědomovala, že právě zdravotnictví je směr, kterým se chci vydat. Proto jsem pokračovala studiem na Vyšší zdravotnické škole,“ ohlíží se zpětně na úvod diplomovaná sestra Marie Chudá, proč si zvolila tuto profesi.

Kam nastoupila na oddělení po mateřské dovolené? „Bylo to na oddělení intermediarní péče. Nejdříve jsem zde pracovala na zkrácený úvazek, protože děti byly ještě malé. Postupně jsem začala pracovat naplno. V dubnu roku 2025 jsem nastoupila zároveň i do ambulance paliativní péče. Do této ambulance chodí pacienti s onkologickým onemocněním, s chronickým onemocněním, kterým již byla ukončena veškerá léčba a my jen pomáháme překonat všechny nesnáze na konci jejich života. Ve spolupráci s MUDr. Mikolajkovou je obohacují vyslechnout všechny příběhy, a hlavně si na tyto pacienty najít čas a umožnit jim důstojné doprovázení na konci života,“ říká sestřička Marie Chudá, DiS., své odhodlání pomáhat druhým.

Nezůstala však pouze u pacientského lůžka a u paliativní medicíny, ale nadále pomáhá i v jiném oboru. „Loňský rok jsem dostala nabídku účastnit se certifikovaného kurzu psychosociální pomoci rodinám nemocných. Jelikož se mi to prolíná i do paliativní péče, prohloubila jsem si své znalosti a nabízím tedy rodinám pacientů své služby. Právě rodinný příslušník je první, který je nápomocný nemocnému a každý se s tím může vyrovnávat jinak a potřebuje povzbudit,“ říká sestřička Chudá, proč si zvolila i možnost pomoci rodinám pacientů.

Práce ve zdravotnictví není jednoduhá jak po fyzické, tak ani po psychické stránce. Do toho má početnou rodinu, která však po celou dobu stojí pevně za její prací a odhodláním. „Vždy jsem chtěla mít větší rodinu. Máme 8 dětí. Děti přicházely jedno za druhým a já se vracela do práce a zase si odskočila na mateřskou dovolenou. Od roku 2018 jsem na oddělení intermediární péče na trvalo. Práce zdravotní sestry a naši pacienti mě nabíjejí energii, kterou potom přenáším i do rodiny. A právě tato energie mi pomáhá vše zvládat. Práci jsem začala vnímat jako své poslání. Dokážu oddělit práci a rodinu. Co je doma, je doma a co je v práci, je v práci. Mám také hodného a chápajícího manžela, který mi vždy pomáhal a pomáhá. Ale děti už jsou odrostlé a mohu se spolehnout i na ně,“ říká sestřička Marie Chudá, které její početná rodina velmi pomáhá.

Bylo to tak vždy, že děti byly smířené s tím, že maminka je často v práci ve dne, v noci? „Čím jsou děti větší, tak to vnímají lépe. Nejhůř to asi nese nejmladší syn, který je nerad, když odcházím na noční směnu. Bohužel práce zdravotní sestry je nepřetržitá, takže se musí chodit i o víkendech a svátcích. O to více si užíváme s rodinou volných dnů,“ ohlíží se sestřička Marie Chudá na pocity svých dětí, které však chápou její poslání.

Jak sama sestřička vnímá své pacienty, které vyhledají pomoc v rámci interní odbornosti? „Každý pacient je jiný, každý vnímá svou nemoc jinak. Ke každému se snažím chovat tak, jak kdybych byla pacientem já. Občas mi připadá, že se vytrácí úcta k lidskému životu. Dnešní doba přináší nárůst pacientů závislých na alkoholu, drogách a pacientů s psychickými nemocemi, a právě s těmi je to někdy opravdu náročné. Je důležitá i spolupráce rodiny těchto pacientů,“ říká všeobecná sestra Marie Chudá, DiS.

Jak vůbec maminka 8 dětí, která pracuje na několika pozicích v rámci své profese, relaxuje a dopřává si odpočinku? „Relaxace je ve zdravotnictví hodně důležitá. Jsem věřící, a právě víra mi pomáhá zvládat tuto těžkou profesi. Relax mi přináší i naše velká rodina, která mě neustále trénuje v trpělivosti. Nemohu také zapomenout na své kamarády a přátelé bez nich by to nešlo. Za práci zdravotní sestry jsem velice vděčná. Jsem ráda, že mám profesi, která mě i osobně posouvá a naplňuje,“ uzavírá své hodnocení a poslání práce ve zdravotnictví sestřička Marie Chudá.