O nemocnici

23.7.2026

Léto je pro mnoho lidí synonymem odpočinku a trávení času v přírodě, pro alergiky však představuje jedno z nejnáročnějších období v roce. O tom, jaká rizika s sebou toto roční období přináší a jak se účinně bránit nejčastějším alergenům, včetně pylů či hmyzího jedu, radí odbornice z alergologické ambulance Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí, MUDr. Michaela Vrlíková.

„Letní měsíce jsou totiž z hlediska alergologie specifické, protože přinášejí celou řadu různých alergenů, které mohou způsobit od mírného nepohodlí až po život ohrožující anafylaktický šok,“ říká na úvod lékařka alergologické ambulance Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí, MUDr. Michaela Vrlíková.

Jedním z nejrozšířenějších a nejznámějších typů letních alergií je bezpochyby alergie na pyly trav, označovaná často jako senná rýma. S ohledem na počasí však během letních měsíců mohou problémy způsobovat i pyly některých pozdně kvetoucích stromů a keřů jako je černý bez nebo lípa. Problémy může způsobit i množství bylin, které se běžně v naší přírodě vyskytují.

„Mezi nejčastější letní pylové alergeny patří bezesporu trávy a obiloviny, jejichž pylová sezóna začíná již koncem května a trvá až do července nebo srpna. V poslední době přibývá alergií na ambrosii, která se šíří z jižních částí Evropy a její malá a lehká pylová zrna se větrem mohou přenášet na velké vzdálenosti. Alergik se jim prakticky nemůže vyhnout ani ve městě, či uzavřeném bytě,“ říká lékařka alergologické ambulance, MUDr. Michaela Vrlíková.

Zvýšená koncentrace pylů v ovzduší se během dne mění, po delším období sucha se množství pylových zrn v ovzduší zvyšuje, kdežto po dešti je koncentrace nižší. Naopak prudký déšť, typický pro bouřkové letní, období může pylová zrna „rozbít“ a projevy alergie tak zhoršit. „Omezit kontakt s alergenem v letních měsících není jednoduché, přesto však je možné pylovou nálož alespoň částečně omezit. Po příchodu domů se může alergik převléct a umýt, aby si pyly zachycené na oblečení, vlasech a kůži nepřenášel do domácího prostředí. Při pobytu venku mohou pomoci například brýle, které částečně omezí průniku pylových zrn do očí. Velmi dobrou zkušenost mají pacienti i s proplachy nosu a očí po pobytu v přírodě. Pomoci mohou také čističky vzduchu, které sníží koncentraci alergenů v domácím prostředí,“ doplňuje MUDr. Michaela Vrlíková.

Letní příroda je také plná hmyzu a pro alergiky na hmyzí jed představuje výlet do přírody potenciálně riziko. Alergie na včely a vosy patří mezi nejzávažnější alergické reakce vůbec, protože mohou v krajním případě vést k anafylaktickému šoku.

Kromě bolestivého bodnutí může hmyz způsobovat potíže i jiným způsobem — například komáři, jejichž slinné enzymy mohou u některých jedinců vyvolat výrazné lokální reakce v podobě velkého otoku, svědění a zarudnutí, které přetrvávají několik dní. „U většiny lidí je reakce na hmyzí kousnutí, nebo bodnutí mírná a omezuje se na malý otok s nepříjemným svěděním, ale u alergicky disponovaných osob může být mnohem výraznější a vyžadovat lékařskou péči,“ dodává MUDr. Michaela Vrlíková.

Léto je z hlediska alergologie jedno z nejnáročnějších ročních období a počty alergiků se stále zvyšují. „Při správně nastavené léčbě jsou pak potíže většinou jen mírné a neomezují pacienta v běžné denní činnosti,“ uzavírá MUDr. Michaela Vrlíková.

Alergologická ambulance je pracovištěm, na které se mohou bez jakýchkoliv obav a s plnou důvěrou obrátit pacienti v případě, že potřebují odbornou pomoc a léčbu alergických onemocnění, a to vše v prostředí, kde se cítí vítáni, vyslechnutí a plně respektováni,“ zakončuje předseda představenstva Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí, Ing. Pavel Kameník.