O nemocnici

15.10.2026

U příležitosti Světového dne výživy, který si každoročně připomínáme 16. října, jsme zavítali do kuchyně Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí – za mužem, který drží v rukou hned dva klíče ke zdraví pacientů. Tomáš Jareš totiž není jen šéfem celého stravovacího provozu, ale zároveň je nutričním terapeutem, který dokáže sestavit jídelníček šitý na míru konkrétní diagnóze.

Jaké jsou nejčastější mýty o zdravém stravování, se kterými se u pacientů Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí setkáváte?

Stále více pacientů se o zdravé stravování zajímá. Celkem chápou pravidelnost ve stravě, že zelenina a ovoce patří do denního režimu, že jsou bílkoviny důležité, ale pak tu jsou mýty, které potřebují uhladit. Například si pacienti myslí, že zhřešit jednou za čas znamená, že se může zhřešit jednou denně, každý den. To už pak, ale není jednou za čas, to už je pravidelně. Zdravé stravování také neznamená, že bude jednou za týden přejídací den, kdy se najíme vším, co jsme si do teď odpírali. Zdravé stravování nemá žádný výkyv, je to o zdravém vztahu s jídlem a sebou samotným.

Jak vypadá vaše spolupráce nutričního terapeuta s lékaři a sestrami při léčbě pacientů na oddělení?

Vždy je nejnutnější osobní kontakt nutričního terapeuta nebo nutriční terapeutky s pacientem. Odebrání nutriční a alergologické anamnézy, fyzické měření a zjištění i případných chuťových preferencí. Poté komunikujeme s ošetřujícím personálem, navrhujeme léčebnou výživu s ošetřujícím lékařem, plánujeme kontroly a doporučujeme odběry laboratorních nutričních markerů. Pak už kontrolujeme, jak pacientovi vyhovuje nastavená strava, přídavky, sipping (popíjení po malých doušcích), případně zda vše dostává, jak má. Poté opět probíhá konzultace s ošetřujícím personálem o zjištěních a případná úprava. Nakonec je důležité i poučení nutričním terapeutem o dietě před propuštěním z nemocnice.

U jakých diagnóz je úprava jídelníčku klíčovou součástí léčby?

Klíčová je u všech diagnóz souvisejících s trávicím traktem a vylučovací soustavou. Tzn. u problémů stomatologických, gastroenterologických diagnóz, pankreatitidy, cholecystitidy, a také nefrologických obtíží. Pak to jsou také metabolické onemocnění jako je diabetes nebo obezita.

Jak se sestavuje jídelníček pro pacienty s onkologickým onemocněním, cukrovkou nebo po operaci trávicího traktu?

U onkologických onemocnění zjišťujeme individuálně, co pacient zvládne ujíst, jeho chuťové preference a podle toho se upravuje strava i celý jídelníček. Poté se snažíme pacientům navýšit hodnotu přijímané stravy, například sippingem. U diabetu sestavujeme jídelníček na stanovené množství sacharidů, zařazujeme potraviny s nižším glykemickým indexem a podáváme šest denních jídel.

Po operacích trávicího traktu vybíráme potraviny, které nejsou dráždivé a podle operace upravujeme konzistenci a úpravu. Nesmíme zařadit do jídelníčku tepelnou úpravu na tuku, omezujeme množství soli, nepoužíváme nadýmavé potraviny. Mělo by se začínat postupně, jako u malých dětí od tekuté stravy, přes kašovitou až po plnohodnotnou stravu bez mělnění, ale dnešní doba si žádá zrychlování i zátěže trávicího traktu, takže to lze stihnout během jednoho až dvou dnů.

Jak nemocnice řeší individuální potřeby pacientů – alergie, intolerance, kulturní nebo náboženské zvyklosti?

Při příjmu se sestra či lékař ptá na alergie a podle toho se stanovuje dieta. Intolerance laktózy nebo alergie na mléčnou bílkovinu je již v dietách zařazena stejně jako bezlepková strava.

Jakou roli hraje strava v prevenci civilizačních chorob, jako je obezita, cukrovka nebo kardiovaskulární onemocnění?

Pro prevenci je strava nesmírně důležitá, vždyť co jiného dokážeme, jakožto obyčejní lidé, ovlivnit tolik než to, co vědomě vkládáme do úst. Stravou můžeme pomoct a zároveň uškodit. Už jak jsem na začátku uvedl, zdravé stravování je o zdravém vztahu s jídlem a sebou. Pokud se mám rád, tak si nebudu ubližovat jídlem.

Jaké jednoduché změny ve stravování mohou mít největší pozitivní dopad na zdraví?

Nejjednodušší změna je za mě o jídle přemýšlet. Nepřemýšlet o tom, jak zahnat hlad, jak se nasytit, ale co chci z jídla v sobě vybudovat. Vědomě jíst, kombinovat potraviny, ke každému jídlu mít čerstvou zeleninu nebo ovoce. Ubrat na pohodlnosti a nekupovat předzpracované potraviny. Čím je příprava jídla pohodlnější, tím bývá pro naše zdraví méně vhodná. Co nejméně využívat fastfoody. Pokud si jídlo připravíme sami, tak víme, co v něm je, a hlavně se tělo na toto jídlo dokáže připravit už před vložením prvního sousta do úst.