Logo

PARTNER VAŠEHO ZDRAVÍJsme součástí skupiny AGEL, největšího soukromého poskytovatele zdravotní péče ve střední Evropě.

Rychlý kontakt

+420 571 758 111

O nemocnici

Cílem a smyslem naší práce je v akutní fázi snížit stresovou reakci zaměstnance a dopomoci mu se v dané situaci zorientovat

9.6.2023

Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí a.s. má v současné době tři své zaměstnance, kteří prošli několikaměsíčním kurzem v rámci PEER podpory pracovníků ve zdravotnictví. Jsou jimi primářka interní odbornosti, MUDr. Marie Černochová a všeobecné sestry z oddělení Multidisciplinární JIP a ARO Martina Zbranková a Vladimír Melichařík, DiS. Jejich cílem je pomoci zaměstnancům, kteří se dostanou do nějakého stresového, nebo traumatického prostředí, aby jim pomohli zmírnit jejich negativní zážitky tak, aby se co nejméně promítly do jejich pracovních činností. Zeptali jsme se tedy Vladimíra a Martiny, jak se k této profesní činnosti dostali a co vše to nyní pro ně obnáší.

Komu je vlastně PEER podpora poskytována a co je jejím smyslem?

Martina:

PEER podpora je poskytována zaměstnancům ve zdravotnictví, tím ale není myšleno pouze zdravotníkům, ale pracovníkům ve všech složkách nemocničního systému při mimořádné zátěžové situaci. Cílem a smyslem je v akutní fázi snížit stresovou reakci a dopomoci zasaženému se v dané situaci zorientovat.

Kdo je to PEER a jak se z laické osoby PEER může stát?

Vladimír:
PEER je profesní kolega, tedy zdravotnický pracovník, který absolvoval specifický výcvik psychosociální podpory kolegů. Na základě tohoto výcviku může poskytovat v definovaném rozsahu první psychickou podporu kolegům. Peer podpora patří mezi benefity péče o zaměstnance organizace a vychází z osvědčeného modelu používaného v řadě zemí.

Proč je psychosociální podpora důležitá i mezi zdravotníky?

Martina:

Zdravotníci se často ve své práci setkávají se situacemi, které nejsou vždy příjemné, ať už je to smrt či nevyléčitelná nemoc, neštěstí, týkající se například dětí nebo mladých lidí a mnoho dalších. A my „PEEROVÉ“ jsme tu také proto, abychom je v těchto chvílích podpořili, vyslechli a normalizovali  vnímání  jejich psychické zátěže.

Jak probíhají intervence mezi Vámi a zdravotníkem?

Vladimír:

 Individuálně (osobně, telefonicky, e-mailem) a skupinově při větším počtu osob.

Je nejlepší volba osobní rozhovor?

Martina:

Volbu bych ponechala na kolegovi, který PEERA potřebuje. Všechny formy komunikace jsou možné, i když je pravda, že já bych upřednostnila osobní pohovor. Osobně lze totiž toho z kolegy nejvíce "vyčíst". Mimoslovní komunikace je často zásadní.

Proč by Vás vlastně měli zaměstnanci vyhledat? Co je tou "nadlimitní" událostí?

Vladimír:

Nadlimitní situace může nastat u nás všech, je to třeba vážné onemocnění, zranění či úmrtí kolegy, hromadné neštěstí, tragické události neúspěšná kardiopulmonální resuscitace/záchrana mladého pacienta, sebevražda pacienta nebo pokus o ní mobbing/bossing na pracovišti, nezdařený pokus o záchranu spojený s pocity bezmoci, dopravní nehoda posádky zdravotnické záchranné služby, napadení zdravotníka při výkonu práce, kontakt s pozůstalými, péče o dlouhodobě nemocného pacienta, profesní pochybení či selhání zdravotníka.

Oslovujete i cíleně někoho, pokud dostanete doporučení?

Martina:

Dostaneme-li na někoho doporučení, oslovujeme ho my. Naše kontakty  jsou k dispozici na intranetu, takže kdokoliv s problémem může zároveň oslovit nás tři.

Kdo tuto službu organizuje? Máte následně nějakou povinnost počet konzultací nějak dokladovat?

Vladimír:

Tuto službu zajišťuje SPIS (Systém psychosociální intervenční služby) v České republice, která je podporována ze strany MZČR. To vydalo v září roku 2019 Metodické doporučení pro poskytování psychosociální podpory ve zdravotnictví. Za celou službu zodpovídají odborní garanti – kliničtí psychologové s praxí ve zdravotnictví, kteří prošli stejným výcvikem jako všechny osoby zapojené v systému. V jednotlivých krajích jsou krajští koordinátoři. Ti zajišťují dostupnost péče a organizují činnost SPIS na svěřeném území.

Je tato podpora zdarma?

Martina:

Tato podpora je zcela zdarma. V některých nemocnicích je vnímána jako benefit pro zaměstnance s výhodami, jako je možnost vystřídání zdravotníka po takové nadlimitní situaci.

Kdo se může stát PEERem? Musí to být osoba se zdravotnickým vzděláním?

Vladimír:

Ano měla by to být osoba se zdravotnickým vzděláním, která o tomto povolání má znalosti.

Jak vlastně probíhalo samotné "školení"?  Kde jste jej absolvovali?

Martina:

 Kurz jsme absolvovali v NCONZO v Brně, která zaštiťuje vzdělávání PEER. Důležitou součástí tohoto kurzu byla nejen teoretická část, ale hlavně ta praktická, kde jsme nacvičovali modelové situace, které nás v praxi mohou potkat.

Jaký je rozdíl mezi PEERem a interventem, třeba u nějakých hromadných nehod, či nežádoucích událostí?

Vladimír:

Peer je kolega vyškolený v poskytování specifických metod první psychické pomoci. Po náročných situacích v pracovním životě je pro profesionála snadnější obrátit se na kolegu, tzv. peera, který je pro něj důvěryhodný a nabízí porozumění prožité situaci. Peer je kolega vyškolený v poskytování specifických metod první psychické pomoci.Tým interventů pro první psychickou pomoc tvoří zdravotníci, kteří absolvovali adekvátní výcvik.  Poskytují podporu příbuzným či blízkým našich pacientů, případně svědkům závažných událostí, u kterých se rozvinula akutní stresová reakce. Jedná se o mimořádně těžké životní situace, které přesahují možnosti jedince je zvládnout

Je podle Vás důležité, že by vás měla osoba, která vás chce oslovit v nemocnici ze strany personálu, znát?

Martina:

Jsme v nemocnici  tři PEEROVÉ a vcelku v rozmanitém zastoupení. Dvě ženy, z toho jedna lékařka, dvě všeobecné sestry (já a Vladimír). Každý si může vybrat kohokoliv z nás. Ať už si vybere na základě sympatií, pohlaví nebo profese. Není nutné, abychom se vzájemně znali, spíše naopak.

Jak vlastně "rozmluvit" člověka, který potřebuje pomoci?

Martina:

Jsou lidé, kteří potřebují ze sebe všechno dostat a takzvaně s nimi při rozhovoru cloumají emoce. Jsou ale i takoví, kteří většinu času při podpoře promlčí. Provázet zasaženého při mlčení, např. když zvládne pouze plakat je také součást naší práce. Někdy jedno sezení nestačí.

Nemáte strach, že cizí problémy a jejich vstřebávání a komunikace vás mohou psychicky zavalit?

Vladimír:

Jsme zde teprve malou chvíli, nemůžeme posoudit, co se na nás nahrne. Ale i my můžeme požádat o podporu třeba zkušenějšího kolegu PEERA.

Jaké je to stát na "druhé straně"? Oba jste byli na covidových jednotkách, viděli umírat pacienty, hovořili s příbuznými...

Martina:

Pro mě osobně to bylo nejtěžší a nejsmutnější období mého profesního života. Kdybych tehdy více věděla o PEER podpoře, určitě bych ji využila. Neměla jsem daleko k syndromu vyhoření. Snad už je to nenávratně pryč.

Co dělat, pokud s veřejností hovoříte a zjistíte například hlubší problém, který nelze společnými silami vyřešit, doporučíte další intervenci u jiného speciality?

Vladimír:

Ano, můžeme doporučit i dalšího specialistu, jak psychologa, tak psychiatra. Pokud takovou situaci odhalíme, nebo máme podezření, že situace je vážná. Primárním cílem je pro nás vyslechnutí a podpora.  

Kde Vás mohou zaměstnanci najít a jak se s Vámi spojit?

Martina:

Naše kontakty jsou k dispozici na intranetu nemocnice Valašské Meziříčí. Mohou nám podle svých možností zavolat, napsat SMS nebo e-mail. Doporučila bych všem se této podpory nebát a využít jí. I to obyčejné vyslechnutí problému může zdravotníkovi hodně pomoci. Vědomí, že v takové situaci se mohlo ocitnout více lidí a informace, jak se s nepříjemnou událostí moci vyrovnat, je základem, co pro vás můžeme udělat.

 

Zpět

Kontakt pro média

Mgr. Radka Miloševská, tisková mluvčí AGEL

Mgr. Radka Miloševská
tisková mluvčí AGEL
press@agel.cz

Kontakt neslouží k objednávání pacientů na vyšetření, očkování a výdeji výsledků vyšetření

Kontakty na veškeré společnosti skupiny AGEL najdete v sekci Společnosti skupiny AGEL

Online formuláře: