O nemocnici

29.9.2021

Cílená (biologická) léčba je letošním hlavním medicínským tématem XIV. Sympozia AGEL, které se 22. a 23. září koná v Olomouci. Již řadu let ji úspěšně využívají k léčbě svých pacientů specialisté z Komplexního onkologického centra Nemocnice AGEL Nový Jičín - nejčastěji u zhoubných karcino-mů prsu, konečníku, maligního melanomu, nádorů ledvin, vaječníku, tlustého střeva a prostaty. „Dostupnost cílené terapie je v České republice vyšší než v řadě západních zemí,” konstatuje doc. MUDr. David Vrána, Ph.D., vedoucí KOC Nemocnice AGEL Nový Jičín, kde lékaři cílenou léčbu od roku 2015 využili již u téměř 5 tisíc osob a jen letos se dostala k více než 800 onkologickým pacien-tům.

„Biologická léčba v dnešní době představuje základní léčebnou modalitu v řadě onkologických diagnóz  a je možné ji zjednodušeně rozdělit na imunoterapii, inhibitory specifických tyrozinkináz či protilátky proti receptorům na povrchu nádorových buněk,” pomocí nichž dochází k blokádě nádorového růstu a dělení,”  vysvětluje na úvod docent Vrána s tím, že v České republice se biologická léčba, odborně zvaná cílená (centrová), využívá déle než 15 let a je dnes soustředěna do 14 komplexních onkologických center.

„Během těchto let došlo k obrovskému vývoji a posunu centrové léčby ve smyslu nových molekul, nových indikací. V dnešní době je ta situace taková, že téměř každý měsíc nová molekula získává registraci či úhradu pro léčbu určitého typu nádorového onemocnění,” popsal MUDr. David Vrána na Sympoziu AGEL současný progresivní vývoj této specifické léčebné metody. Cesta nových molekul v biologické léčbě do běžné klinické praxe je poměrně dlouhá, neboť musí projít náročným klinickým zkoušením. Je nutné totiž přesně otestovat jejich efektivitu ve srovnání se standardní léčbou té doby a současně prokázat dobrou toleranci molekul, tedy bezpečnost léčby pro pacienta. Úspěšnosti biologické léčby se liší v závislosti na diagnóze, největších úspěchů dosahuje ale v případě maligního melanomu a nádoru ledvin. „V případě maligního melanomu se dá říct, že u některých pacientů se jedná již o chronické onemocnění, kdežto před nástupem imunoterapie představoval generalizovaný maligní melanom naprosto beznadějnou prognózu,” připomíná docent Vrána.

Jak uvádí vedoucí KOC Nemocnice AGEL Nový Jičín, existuje několik nádorových onemocnění, ve kterých je biologická léčba používána v dnešní době nejčastěji. „Je to v případě maligního melanomu, nádorů ledvin, karcinomu prsu a v posledních několika letech naprosto zásadně cílená léčba změnila léčebný algoritmus metastazujícího plicního karcinomu. Ten představoval dlouhé roky více méně infaustní (beznadějné) onemocnění v případě, že se jednalo o generalizované onemocnění nemožné léčit radikálně, tedy chirurgicky nebo radioterapií.

V léčbě generalizovaného plicního karcinomu, tedy zejména nemalobuněčného plicního karcinomu, se biologická léčba ve smyslu imunoterapie dostává již do první linie (úvodní)  léčby. Je to naprosto zásadní posun v léčbě plicních nádorů, ale v žádném případě to není konec molekul, které vstupují nově do léčby plicního karcinomu. Rozhodně budou přibývat další,” má jasno docent Vrána.

Ten během své přednášky na Sympoziu AGEL v Olomouci připomněl, že dostupnost cílené terapie je v České republice vyšší než v řadě západních zemí, například ve Velké Británii. „Řada cílených léčebných metod, které jsou pro pacienty v České republice volně k  dispozici v rámci veřejného zdravotního pojištění, jsou pro občany v jiných evropských zemích nedostupné (např: v Německu, Velké Británii), pokud si je tedy pacient nezaplatí sám. Z mého pohledu onkologická péče obecně je v naší zemi na velmi vysoké úrovni, což klade velké nároky na personál komplexních onkologických center, a to nejen na jejich počet, ale i vzdělávání a aktuální znalosti. Náročnost se samozřejmě týká i přístrojového vybavení ve smyslu lineárních urychlovačů a mnoha dalších,” dodává doc. MUDr. David Vrána, Ph.D., vedoucí KOC Nemocnice AGEL Nový Jičín.